Červenec 2015

Do lesa bez návratu - první část

31. července 2015 v 19:25 | Marika Tepeš |  Vlastní tvorba
Zdravím všechny. Dolehla na mě cuketová sezóna. Jelikož nám na zahrádce čile roste, každé jídlo je z cukety (bramboráky, grilovaná cuketa, bábovka, buchta, perníková buchta, muffiny). Ale proč to říkám-jsem z toho jídla tak rozladěná, že se mi ta povídka pořád nějak nepozdává. Navíc chudák moje bera-readerka musela číst tu strašlivou první verzi. Zároveň jí tedy děkuji za beta-read.
Povídku speciálně věnuji Mláděti. Hodně jsem se u ní natrápila, tak si na tobě při první příležitosti vyliji svou zlost. Těš se! (Jachachá). Zároveň se ale lze těšit na další část (a třeba i víc, pokud Merlin dá)(a pokud mi nedá, jeho chyba)
Do lesa bez návratu - první část

Jít s davem-fejeton

25. července 2015 v 13:33 | Marika Tepeš |  Fejetony
Ale ale, další fejetónek, fejetón. Tentokrát na téma týdne "jít s davem". Takže jsem se toho trochu chytla a téma "ofejetonovala". Nechť se tedy líbí. Komentář potěší a pozvedne sebevědomí.
Za beta-read děkuji Vědmi
Jít s davem

Kandidát 6

23. července 2015 v 23:32 | Marika Tepeš |  Kandidát 6
Hezký den všem. Tato povídka je napsaná podle snu, který jsem měla nedávno. A tak jsem si řekla, proč to nenapsat? Taková malá povídka na pokračování a třeba někomu udělám radost. Nebo někoho na chvíli zabavím. Dál už nebudu zdržovat, směle do čtení
Ze beta-read děkuji Vědmi

Žánr: sci-fi (asi, pravděpodobně...)
Na co se těšit: temno, prostředí matalových kapel, cesta na samý vrchol, revoluce a rychlý pád
psáno ich formou

Jak Kráčel přišel na svět

18. července 2015 v 13:48 | Marika Tepeš |  Vlastní tvorba
Hezké prázdniny všem. Zjevně nemám po nocích co na práci, tak vymýšlím hlouposti. V současné době píšu svou vlastní...něco jako knihu. Tuhle povídku jsem si napsala jenom z legrace a taky, abych si lépe uvědomila vlastnosti některých postav... Děj se odehrává spoustu let před dějem knihy, takže vlastně skoro nic neprozrazuje. Upozornění na závěr: povídka obsahuje sem tam trapné pokusy o vtipy a zlehčování vážných situací.

Jak Kráčel přišel na svět
Bylo krásné ráno. V Poslední elfské osadě od Konce byl klid. Až na zpěv ptáků a další zvuky, které neodmyslitelně patří k jaru. Ovšem na to byli obyvatelé Jara již zvyklí. Právě jeden takový obyvatel se probudil ze svého hlubokého spánku. Drsný elf Alcohtar, který byl patřičně hrdý na to, že jeho předkové jsou praví čistokrevní elfové pocházející z křišťálových jeskyní. Takoví elfové se od ostatních dost lišili. Měli nápadně tmavší pleť, která se při správném světle mírně třpytila. Takové maskování se v jeskyních, zvláště v těch s křišťály, velmi hodilo. Jejich vlasy byly černé a oči měli žluté, které jim pomáhaly zužitkovat každý zbloudilý paprsek světla. S lesními druhy elfů měli společné jen špičaté uši. To všechno z nich dělalo vynikající lovce v temnotě. Ovšem nejen v ní dokázali neohroženě bojovat. A proto tu Alcohtar bydlel. Rozhodl se, že se přidá k těm, kteří svrhnou Bílého čaroděje z jeho trůnu, a tak bude svému lidu dělat čest. Jenže dnes ráno se jeho život měl změnit k nepoznání.